Petr Chvojka, Michal Lehnert

Cílem práce bylo posoudit dynamiku změn izokinetické síly flexorů a extenzorů kolenního kloubu u fotbalistů dorostenecké kategorie ve vybraných obdobích ročního tréninkového cyklu.

Soubor probandů tvořilo 16 dorosteneckých hráčů startujících v nejvyšších domácích soutěžích (7 z kategorie U17, 8 z kategorie U18, 1 z kategorie U19). Průměrný věk probandů byl 16,7±0,7 let, výška 177,6±6 cm, hmotnost při prvním měření 66,5±9,1 kg, při druhém 64,7±8,3 kg a při třetím 65,1±8,3 kg. Všech 16 probandů mělo dominantní pravou dolní končetinu (DDK).

Botek, Z., Gába, A., Lehnert, M., Přidalová, M., Vařeková, R., Botek, M., Langer, F.

Ve fotbale závisí výsledná činnost hráče v utkání na úrovni jeho technických, taktických, psychických a kondičních schopností a somatických předpokladech. Základním aspektem, od kterého se individuální výkonnost jednotlivce ve sportovních hrách odvíjí, je kondiční připravenost. Kondiční tréninkový program vyspělých týmů musí být specifický, tj. vycházet z důkladné analýzy požadavků sportovního výkonu na kondici (Hoffman, 2002; Holienka, 2005; Bravo, Impellizzery, Rampinini, Castagna, Bishop, & Wisloff, 2008). Mezi základní složky kondice fotbalisty, na které je v přípravě kladen největší důraz, jsou startovní rychlost a běžecká akcelerace, explozivní a rychlá síla, aerobní a anaerobní vytrvalost (Bradley, Sheldon, Wooster, Olsen, Boanas, & Krustrup, 2009; Psotta, Bunc, Mahrová, Netscher, & Nováková, 2006; Verheijen, 1998).

Každý špičkový fotbalista utrpí v průměru ročně přibližně jedno zranění, které ho vyřadí z účasti na hře. 87% všech zranění u dospělých se vyskytuje na dolních končetinách. Nejčastějšími úrazy jsou poranění stehenních svalů, úrazy kolene a distorze hlezenního kloubu. K stejným výsledkům došla rovněž sledování u juniorských hráčů. Ukazuje se rovněž, že celkem 20% ze všech úrazů představují recidivní úrazy (např. jedinci s více předchozími zraněními hlezna jsou až čtyřikrát náchylnější k dalším zraněním). U mladých hráčů je počet zranění menší než u vrcholových fotbalistů, ale doba léčení je delší. S přibývajícím věkem se počet zranění zvyšuje a ve věkových kategoriích v rozmezí 17-20 let je výskyt zranění téměř stejný jako v dospělé kategorie. Příčinou zranění dolních končetin může být nerovnováha mezi agonisty a antagonisty způsobující instabilitu v kloubu kolenním, chování hráče samotného, chování protihráče, druh hracího povrchu a jeho aktuální stav, daný moment ve hře, biomechanické nastavení kloubů, svalů, šlach a celého těla v momentu zranění, apod. Co se týká bilaterálních diferencí, výsledky studií se liší. Například zatímco v jedné ze studií u mladých fotbalistů 12 až 18 let autoři nenašli odlišnosti mezi dolními končetinami při flexi a extenzi kolene, jiná studie ukázala 36,4 % odlišnosti v maximálním momentu síly při extenzi v koleni u mladých elitních fotbalistů (průměrný věk 17,3 roků). Některé studie zjistily významný rozdíl mezi silou preferované a nepreferované končetiny pouze při některých rychlostech.

Izokinetických testování svalové síly jsou využívána pro diagnostiku efektů tréninkových programů zaměřených na svalovou sílu, diagnostiku svalových oslabení, dysbalancí, ev. pro další účely. Ve srovnání s běžně prováděnými testy jsou izokinetická měření objektivnější, mají vyšší reliabilitu a standardizaci (větší kontrola nad rychlostí prováděného pohybu, způsob provedení, eliminace nežádoucích pohybů).